Na neděli 24. května připadá Světový den schizofrenie. Jeho cílem je zvýšit povědomí o nemoci,vyvrátit zažité mýty a rozptýlit pověry, kterých je obecně kolem duševních onemocnění plno.

Věděli jste, že psychickým onemocněním trpěl i Vincent van Gogh, sir Isaac Newton nebo Ernest Hemingway? Z českých umělců pak třeba Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský nebo Ota Pavel, který o něm dokázal i velmi barvitě psát: 

“Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp. Potkal jsem tam jednoho pána a pro mě to byl čert se vším všudy, měl kopyta, chlupy a rohy a staleté vykotlané zuby. Šel jsem pak zapálit do hor nad Innsbruck selské stavení…“ 

Pojďme si v duchu tohoto dne říct o schizofrenii něco víc: 

Schizofrenie je závažné onemocnění, které postihuje více než 21 milionů lidí na světě (WHO) a naneštěstí propuká velmi brzo, nejčastěji mezi 15-25 lety, tedy v době, kdy mladý člověk studuje, začíná svoji kariéru nebo zakládá rodinu. Nemocní se nad rámec onemocnění musí potýkat se stigmatizací a také mnohými mýty až bájemi, kterými je nemoc opředena. 

Nemoc opředená mýty

Nejčastějším bývá, že pacienti se schizofrenií mají rozdvojenou osobnost, to je ale naprosto chybná představa. Člověk trpící schizofrenií má pouze jednu osobnost, stejně jako kdokoliv jiný. Původ tohoto mýtu pochází nejspíš z chybného výkladu názvu nemoci – slovo: „schizo–frenie“, totiž v překladu z řeckého původu znamená: „rozštěpit mysl“. 

Není také pravda, že schizofrenií onemocní jen lidé s nižší inteligencí nebo že schizofrenici jsou lidé veskrze agresivní a nebezpeční. 

Onemocnění jako takové bylo díky své výraznosti prvním z popsaných duševních poruch vůbec, z hebrejské bible například pochází název pro toto onemocnění, který postupem času zlidověl pro duševní onemocnění obecně: „mešuge“.  

Bludy, únava i poruchy pozornosti

U schizofrenie bývá nejčastěji narušeno myšlení, vnímání, vůle, nálada, chování a pozornost.
Mezi příznaky akutní fáze onemocnění patří bludy a halucinace. Pacienti často udávají, že slyší hlasy, mají podivná nebo bizarní přesvědčení (např. že vládnou nadpřirozenými silami nebo že jsou pronásledováni mimozemšťany), stěžují si na nezvyklé tělesné pocity (např. že mají uvnitř těla změněné orgány nebo neobvyklé předměty). Na druhé straně však pacienty trápí i tzv. negativní příznaky, jako je únava, ztráta vůle, neschopnost přimět se k jakékoliv činnosti a prožívat radost.  

Problémem je také neschopnost udržet pozornost a soustředit se. Člověk trpící schizofrenií je neustále „rušen“ veškerým děním okolo sebe i vlastními myšlenkami, které nemá pod kontrolou. Není schopen vybrat si pouze jednu věc, ke které upře pozornost, uniká mu tak například i obsah jednoduchého rozhovoru. V důsledku toho nemocný odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama a často nedokáže přesně odlišit realitu od vlastních představ a fantazií.

Chemická nerovnováha vznikající z různých příčin

Schizofrenie vzniká na základě chemické nerovnováhy v určitých oblastech mozku, důsledkem této nerovnováhy se sníží koordinace mezi myšlenkami, činy a emocemi. Přesný mechanismus vzniku onemocnění není přesně znám, předpokládá se, že se na něm podílí mnoho faktorů jako je:

• dědičnost (nedědí se onemocnění jako takové, ale dispozice k němu), 
• průběh těhotenství a porodu 
• a také vlivy vnějšího prostředí :
  • chronický stres 
  • a velkou měrou užívání omamných látek, jmenovitě pak marihuany. Rozsáhlá dánská studie (Nielsen 2017) prokázala, že užívání cannabisu zvyšuje riziko rozvoje schizofrenie až 5,2x.
  • Mezi životní události, které se přidružují k faktorům přispívajícím rozvoji onemocnění, patří problémové vztahy a váznoucí komunikace v rodině, nedostatek tělesného a citového kontaktu nebo traumatické události v dětství. 

Lečba musí začít brzy

Nejdůležitější u léčby schizofrenie je vhodná léčba, ale především její včasný začátek. Každý z nás může také pomoci nemocným tím, že nebude podléhat mýtům a pověrám o tomto onemocnění a nebude podporovat stigmatizaci, které pacienti s duševním onemocněním čelí. 

I proto se naše společnost rozhodla věnovat duševnímu zdraví jako tématu v soutěži Angelini University Award. Zároveň tímto všem, kteří se s duševním onemocněním potýkají, přejeme brzké uzdravení a návrat do běžného života. Myslíme na Vás, a to nejen 24. května. 

Za medicínské oddělení společnosti Angelini Pharma Česká republika s.r.o. 
Mgr. Adriana Vavříková